sobota 8. srpna 2015

Životní energie

To, co nazýváme životní energií je v podstatě základem fyzického života. Pokud v našem těle proudí životní energie, pak žijeme, vyvíjíme se a učíme – a pokud proudit přestane, nastane oddělení duše od hmoty, čemuž říkáme fyzická smrt.
 
Celý vesmír, náš svět i my sami, jsme tvořeni energií a jsme součástmi energetického systému. I my máme svůj energetický systém, v němž jsou zastoupeny všechny protikladné energie – tedy duch i hmota, láska i strach, mužský i ženský princip, chaos i řád.
 
            Každý z nás má k dispozici určitý objem životní energie. Její část je nutná na nezbytné procesy, které probíhají v organizmu bez našeho vědomého řízení. Je to například dýchání, trávení atd.  Další část můžeme používat podle vlastní volby a je určena k pohybu, činnosti, práci, učení, realizaci změn, regeneraci…. Přirozený a harmonický vývoj by měl přinášet v souvislosti s naším sebepoznáním stále větší množství životní energie, kterou přijímáme ze země – ke zhmotňování a z vesmíru - k poznání.
 
Podle vesmírných zákonů jsme každý zodpovědný sám za sebe, jsme svobodní a jsme si rovni. Je tedy naše zodpovědnost, jak zacházíme se svou životní energií – zda ji plně využíváme pro sebe a svůj rozvoj a regeneraci těla, nebo zda ji vyplýtváme na manipulaci s ostatními a ve snaze změnit druhé lidi a na vnější situace, které se nás ve skutečnosti netýkají. Tak se stává, že objem volné životní energie klesá, protože ji vyhazujeme směrem ven, kde nemůže být využita a navíc ji většinou neumíme dostatečně  čerpat ze země ani z vesmíru. Pak postupně bereme energii  i ze svého organizmu, čímž  se jeho části postupně oslabují, poškozují až přestane být životaschopný.
 
Mnozí lidé se neustále snaží milovat ostatní, rozdávat lásku – ovšem platí vždy to, že kdo nemiluje sám sebe, nemůže milovat nic a nikoho, protože v sobě lásku- tedy energii lásky- nemá. Takže ji nemůže rozdávat a pokud něco dává, pak je to  jen strach a bolest.
         
Každý z nás se učí sebelásce a k tomu samozřejmě patří poznání zákonitostí , které určují  kvalitu našeho života. A ten kdo se to naučí, pak lásku vyzařuje a tím prozáří i celé své okolí a  své blízké. Posuďte sami, jak se žije v blízkosti nešťastného, nespokojeného, zlostí a nenávistí naplněného člověka , a jak se cítíme v přítomnosti toho, kdo je šťastný, spokojený se sebou a  vyzařuje svou vnitřní pohodu a sebelásku jako sluníčko.
           
Každý má svobodnou volbu, jak naloží se sebou a se svou životní energií.  Uvedu několik způsobů, jak o tuto energii přicházíme : Boj, odpor, věnování pozornosti tomu, co se nám nelíbí, vysávání od druhých,  zachraňování těch, kdo se sami zachránit nechtějí,  zasahování do svobody druhých lidí, manipulace, potlačování citů a pocitů, lhaní, víra v bludy a iluze, nespokojenost se sebou,  nenávist k sobě, pocit viny, sebeobětování - tedy vše co děláme ze strachu.
 
A jak můžeme energii doplňovat : meditace, relaxace,  pobyt v přírodě, činnost, co nám dělá radost,  - tedy vše , co děláme s láskou k sobě.. Můžeme se naučit i další techniky, jak jí získávat dostatečné množství k tomu, abychom byli zdraví a mohli naplno užívat života ve všech oblastech.
 
Každý se může svobodně vybrat, zda chce  vyhazovat svou energii bez užitku a pak jen přežívat a živořit, a nebo zda se  rozhodne věnovat   učení, vedoucímu k poznání sebe,  svých energií, různých možností jak obnovit rovnováhu, odblokovat svůj energetický systém, uzdravit své tělo i duši, objevit své schopnosti a umět je s láskou využít,  osvobodit se od závislostí a lpění , poučit se  z vlastních chyb a omylů, odpustit si, být upřímný a být sám sebou – přijmout se a mít se rád…
 
Každý, kdo se rozhodne vzít sebe a svůj život do vlastních rukou, se může naučit, jak zacházet se sebou a se svou životní energií, na speciálních praktických seminářích.
 
Toto učení  je dobrodružná  cesta, s mnoha překážkami i s nezbytným ponořením do ukrytých strachů a bolestí a jejich uzdravováním. Poznání sebe a vlastní duše skýtá nekonečné možnosti.   Jít po této cestě můžeme jen my sami a nikdo to za nás nemůže vyřešit ani prožít. 
 
Dary a odměny za vše, co pro sebe uděláme,  přicházejí postupně, pomalu, ale vždy stojí za to.  Je to uzdravení, poučení, pochopení, osvobození, úleva, sebedůvěra sebeláska, soucit … Hlavně se  nám také zvyšuje objem životní energie, kterou plně umíme využít pro sebe a svůj vývoj. Zároveň vším, co uděláme pro sebe, obohatíme  a inspirujeme i své okolí. Učíme se učinit sami sebe šťastnými a spokojenými, protože začínáme chápat a věřit, že to  můžeme  zařídit jen my a přestali jsme očekávat, že nás učiní šťastnými někdo jiný – protože to prostě nejde…

Žádné komentáře:

Okomentovat